Kaki: Jak pěstovat exotické ovoce i v našich podmínkách

Původ a druhy kaki ovoce

Kaki ovoce: Exotický poklad z východní Asie

Kaki pochází z východní Asie, hlavně z Číny, kde ho lidé pěstují už přes dva tisíce let. Představte si – zatímco v Evropě se teprve rozvíjela Římská říše, v Číně už znali sladkou chuť tohoto oranžového ovoce! Postupně si našlo cestu do Japonska a Koreje, kde se stalo součástí každodenního života a místních tradic. Do naší části světa dorazilo až v 19. století jako vzácná lahůdka. Dnes tyhle nádherně zbarvené plody najdete v teplejších oblastech od Španělska přes Izrael až po Brazílii.

Botanicky jde o strom z čeledi ebenovitých, který může vyrůst až do výšky desetipatrového domu. Jeho plody – ty šťavnaté oranžové bobule, které dozrávají když u nás padá listí – jsou skutečnou podzimní pochoutkou.

Základní rozdělení kaki odrůd je na trpké a netrpké. Už jste někdy kousli do nezralého kaki? Ten svíravý pocit v ústech způsobují taniny, které se v trpkých odrůdách postupně rozkládají během zrání. Odrůda 'Hachiya' ve tvaru srdce je klasickým příkladem – musí být měkká jako pudink, než vám nabídne svou medovou chuť.

Naproti tomu netrpké druhy jako 'Fuyu' můžete chroupat už když jsou pevné, podobně jako jablko. Skvěle se hodí nakrájené do salátů nebo jako ozdoba dezertů. Nemusíte čekat, až změknou – prostě je umyjete a jíte.

V našich obchodech nejčastěji narazíte na netrpké odrůdy 'Fuyu', 'Jiro' nebo 'O'Gosho'. Z těch trpkých pak hlavně na 'Hachiya' nebo 'Tamopan' s jeho typickým tvarem připomínajícím klobouček.

Pro pěstování v českých podmínkách potřebujete odrůdy, které se nerozpláčou při prvním mrazíku. Hybridní odrůda 'Rosseyanka' nebo 'Nikita's Gift' dokáže přežít i teploty hluboko pod nulou – až -25°C! To už je pořádná zima, že?

Věděli jste, že existují i odrůdy, u kterých závisí trpkost na opylení? Šlechtitelé se v posledních letech snaží vytvořit kaki, které by spojovalo to nejlepší ze všech světů – sladkost, velikost plodů, odolnost vůči nemocem i dlouhou skladovatelnost.

Pokud toužíte po vlastním kaki stromku na zahradě, vybírejte odrůdy, které stihnou dozrát během našeho kratšího léta. Moderní odrůdy kaki často kombinují výhody různých typů – třeba sladkost netrpkých druhů s úctyhodnou velikostí plodů, kterou se pyšní ty trpké.

Klimatické podmínky pro pěstování kaki

Klimatické podmínky jsou naprosto klíčovým faktorem pro úspěšné pěstování kaki, exotického ovoce, které si pomalu nachází cestu i do našich zahrad. Znáte ten pocit, když ochutnáte něco tak lahodného, že se to rozplývá na jazyku? Přesně takový zážitek vám může dopřát správně vypěstované kaki.

V našem středoevropském klimatu není pěstování kaki úplně hračka, ale s trochou péče a znalostí to zvládnete. Tahle teplomilná dřevina prostě miluje sluníčko a teplo. Představte si, že zatímco vy si užíváte lenošení na zahradě v parném létě, váš stromek kaki právě prožívá své nejšťastnější chvíle. Potřebuje teploty mezi 20 až 30 °C, aby se jeho plody pořádně vybarvily a získaly tu pravou sladkost.

Co ale dělat v zimě? To je ta největší výzva! Zimní mrazuvzdornost totiž není silnou stránkou těchto stromů. Dospělé exempláře některých odrůd sice zvládnou i -15 °C, ale mladé stromky jsou jako malé děti – potřebují extra ochranu. Už při -5 °C mohou utrpět vážné škody. Vzpomínáte, jak babičky balily na zimu růže? Podobně musíte zabalit i svůj stromek kaki – netkaná textilie nebo juta udělá skvělou službu. A nezapomeňte na teplé ponožky v podobě mulče kolem kořenů!

Není to jen o zimě, ale i o délce teplého období. Délka vegetačního období hraje zásadní roli. Váš stromek potřebuje aspoň 180 až 200 dní bez mrazů, aby stihl vyprodukovat chutné plody. Bydlíte v oblasti, kde léto utíká rychleji, než byste chtěli? Pak sáhněte po raných odrůdách jako 'Tipo' nebo 'Rojo Brillante'.

A co teprve slunce! Dostatek slunečního svitu je pro kaki jako pro nás dovolená u moře – naprosto nezbytný pro dobrou náladu a zdraví. Minimálně 6 hodin přímého slunce denně potřebuje, aby bylo spokojené. Umístěte ho proto na jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní stranu zahrady, kde bude mít sluníčka dostatek.

S vodou je to jako se vším v životě – všeho s mírou. Kaki má rádo mírně vlhké podmínky, ne mokré nohy. Pravidelná zálivka během růstu plodů je důležitá, ale přelévání může vést k hnilobě kořenů. Není nic smutnějšího než pohled na stromek, který trpí přemírou péče!

Víte, co ještě kaki nesnáší? Silný vítr. V tom se podobá mnoha z nás. Prudký vítr může polámat větve nebo shodit květy a mladé plody. Najděte proto pro svůj stromek závětrné místo, případně ho chraňte živým plotem nebo jinou zábranou proti větru.

A nakonec ještě jedna nástraha – riziko pozdních jarních mrazů. Naštěstí kaki kvete později než většina ovocných stromů, obvykle až v květnu nebo červnu, takže šance na poškození květů mrazem není tak velká. Přesto, nevysazujte ho do mrazové kotliny. Pokud meteorologové hlásí pozdní mrazíky, přikryjte stromek nebo použijte protimrazové svíce – vaše péče se vám vrátí v podobě sladkých plodů, které nemají daleko k ovocnému pudingu.

Kaki je jako slunce na stromě - trpělivost při pěstování přináší sladkou odměnu, která prozáří i nejchladnější zimní den.

Zdeněk Novotný

Výběr vhodné odrůdy pro české podnebí

Kaki, známé také jako churma nebo tomel, je ovoce z východní Asie, které si postupně nachází cestu i do našich zahrad. Pro úspěšné pěstování kaki v českých podmínkách je zásadní výběr správné odrůdy, která zvládne naše zimy a stihne dozrát během naší kratší sezóny.

Naše zimy zvládnou nejlépe mrazuvzdorné odrůdy odolávající až do -20°C, především ty z Ruska, Koreje a severní Číny. Odrůda 'Rosseyanka' je skvělým křížencem, který nejen přečká tuhé mrazy, ale dává i chutné plody střední velikosti. Nepotřebuje ani žádného opylovače – je samoplodná. Dozrává od konce října do začátku listopadu, takže plody obvykle stihnou dozrát dřív, než udeří silnější mrazy.

Skvělou volbou je také 'Nikitskaja Bordovaja', původem z Krymu. Tenhle odolný stromek dává středně velké, sladké plody s tmavě oranžovou dužinou. Tahle odrůda je částečně samoplodná a při troše štěstí vám může začít plodit už třetí rok po zasazení. To není vůbec špatné, nemyslíte?

Americká 'Meader' se u nás taky osvědčila – dozrává brzy a zvládne to i v oblastech, kde léto končí dříve. Plody jsou sice menší, ale zato pěkně sladké a chutné. A co je fajn – docela odolává chorobám, což oceníte, pokud s pěstováním teprve začínáte.

Máte zahradu na jižní Moravě nebo v teplejším městském zákoutí? Pak můžete zkusit i italskou odrůdu 'Tipo'. Má větší a velmi chutné plody, ale potřebuje více tepla a ochranu před silnými mrazy. V jižních částech Moravy nebo v městských tepelných ostrůvcích může tahle odrůda dávat fantastickou úrodu.

Při výběru myslete i na typ plodů. Některé kaki jsou trpké, dokud úplně nezměknou nebo je nespálí mráz, který rozloží třísloviny způsobující trpkost. Jiné odrůdy, ty neastrigenní, jsou sladké už v pevném stavu. Pokud začínáte, sáhněte raději po neastrigenních odrůdách – nebudete se muset trápit s odstraňováním trpkosti.

Kam stromek zasadit? Kaki miluje slunce a nesnáší studené větry. Ideální je jižní strana domu nebo zídky, která poskytne dodatečnou ochranu a teplo. Hledáte-li místo v chladnější oblasti, zkuste najít nějaké mikroklima – třeba městskou zahrádku nebo jižní svah, kde bude tepleji než v okolí.

A půda? Kaki má rádo propustnou, mírně kyselou až neutrální půdu bohatou na organiku. Před výsadbou ji vylepšete kompostem nebo dobře vyzrálým hnojem. Máte-li těžkou jílovitou půdu, postarejte se o dobrou drenáž – kaki nesnáší, když mu stojí voda u kořenů.

První roky po výsadbě se vyplatí stromek trochu rozmazlovat – zamulčujte kořenovou zónu a na zimu obalte kmen a nižší větve jutovou tkaninou nebo speciálními zimními obaly. Tyhle drobné pozornosti pomohou vašemu svěřenci přežít i tužší zimy, než si vybuduje pořádný kořenový systém a pořádně se otuží.

Příprava půdy a sázení stromků

Příprava půdy pro pěstování kaki není žádná věda, ale chce to trochu plánování. Kaki (Diospyros kaki) potřebuje hlubokou, dobře propustnou půdu s mírně kyselým až neutrálním pH mezi 6,0-7,0. Pamatujete si na tu slunnou stráňku u vás na zahradě? Přesně taková místa kaki miluje! Nejlépe někde u zdi, která přes den nasaje teplo a večer ho pomalu uvolňuje – kaki je zkrátka takový teplomilný fajnšmekr z Asie.

Půdu musíte prokypřit pořádně do hloubky, alespoň 50-60 cm. Máte jíl? Přihoďte písek nebo perlit, ať můžou kořínky dýchat. Písčitou půdu naopak vylepšete kvalitním kompostem nebo dobře vyzrálým hnojem. Jen pozor na místa, kde se drží voda – mokré nohy kaki nesnáší a mohlo by vám uhnít dřív, než se stačí pořádně zabydlet.

Kdy sázet? Jarní měsíce jsou nejlepší volbou. Jakmile se oteplí a nehrozí už větší mrazíky, většinou v dubnu nebo květnu, můžete se do toho pustit. Podzimní výsadba? U nás dost riskantní podnik – stromek by nemusel do zimy zakořenit a první mráz by byl jeho posledním zážitkem.

Vykopejte jámu asi 60 x 60 x 60 cm – taková pořádná kolébka pro váš budoucí kaki strom. Na dno dejte vrstvu štěrku nebo keramzitu, nějakých 10 cm, ať voda může volně odtékat. Není nic horšího než když se kořeny topí!

Do jámy pak připravte směs původní zeminy obohacené kompostem, vyzrálým hnojem a trochou minerálního hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku. S dusíkem to nepřehánějte – strom by začal bláznit, růst jako divý a nové výhony by do zimy nestihly ztvrdnout. A co se stane pak? No, namrznou a máte po radosti.

Stromek zasaďte tak, aby místo štěpování koukalo 5-10 cm nad zem. Kořeny hezky roztáhněte do stran, ať mají kam růst, a postupně zasypávejte a mačkejte zeminu, aby nevznikaly vzduchové kapsy.

Po výsadbě pořádně zalijte – klidně 20-30 litrů vody najednou. Kolem stromku udělejte takovou misku, aby voda neutíkala pryč od kořenů. Povrch pak pokryjte mulčem – slámou, štěpkou nebo listím v tloušťce 5-10 cm. Tenhle přírodní kabátek udrží vlhkost, nedovolí plevelům růst a v zimě funguje jako peřina pro kořeny.

První roky jsou pro kaki jako pro dítě – potřebuje zvláštní péči. Na jaře přihnojte komplexním hnojivem, v létě přidejte něco s vyšším obsahem draslíku, aby dřevo lépe vyzrálo a zvládlo zimu. Nemusíte to s hnojením přehánět – lepší častěji po troškách než najednou přepálit kotel.

V našem podnebí musíte mladé stromky na zimu pořádně zachumlat. Kmen a hlavní větve obalte jutou, bublinovou fólií nebo speciálními návleky. Kořeny přikryjte pořádnou vrstvou mulče. Když hlásí extra tuhé mrazy, přehoďte přes celý stromek netkanou textilii – takový spacák pro stromy.

Pro naše podmínky vybírejte odrůdy, které zvládnou chladnější klima a rychleji dozrávají. 'Rosseyanka', 'Nikitskaya Bordovaya' nebo 'Tipo' jsou dobrá volba – dokážou přežít až -20°C, pokud je na zimu připravíte a ochráníte. Není to úplně jako v Japonsku nebo Číně, ale i u nás může kaki přinést sladké ovoce. Stojí to za tu péči!

Správná zálivka a hnojení

Správná zálivka a hnojení jsou klíčové pro úspěšné pěstování kaki. Tenhle subtropický krasavec má svoje mouchy, co se týče vláhy a výživy. Bez přehánění – když to s péčí přeženete nebo naopak zanedbáte, úroda bude jen vzdáleným snem.

Mladé stromky jsou jako malé děti – potřebují častější péči. První dva roky jim musíte dopřát pravidelnou zálivku, aby půda byla příjemně vlhká, ale ne podmáčená. Přemokření je totiž nejrychlejší cesta k hnilobě kořenů, a to nechcete. Dospělé stromky už leccos vydrží, ale když chcete pořádnou úrodu, nezapomeňte na zálivku hlavně když kvetou a když se vyvíjejí plody.

Když v létě teploměr vyskočí nad 25 stupňů, zalejte kaki dvakrát až třikrát týdně. Samozřejmě záleží na tom, jakou máte půdu – písčitá vyschne rychleji než jílovitá. Důležité je zalévat přímo ke kořenům, ne na listy – jinak si koledujete o plísně a jiné potvory. Ranní zálivka je nejlepší volba – rostlinka má celý den na to, aby vodu zpracovala.

Na podzim, když plody dozrávají, s vodou trochu притормозите (přibrzděte). Díky tomu budou plody sladší a chutnější. A v zimě? To kaki spí zimním spánkem, takže zalévejte jen když je opravdu dlouho sucho.

S hnojením to není tak složité, ale má to svá pravidla. Na jaře dopřejte svému stromku pořádnou dávku organického hnojiva – dobře vyzrálý kompost nebo hnůj udělá divy. Rozhoďte ho v kruhu kolem kmene, ale ne moc blízko – nechte stromek dýchat.

Mladé stromky ocení trochu více dusíku pro bujný růst. První rok jim stačí 100-150 gramů dusíkatého hnojiva, pak můžete dávku postupně zvyšovat. Nejlépe funguje rozdělit to na dvě rundy – jednu po rašení listů a druhou měsíc poté.

Když už váš kaki plodí, potřebuje draslík a fosfor jako sůl. Sáhněte po komplexním hnojivu s poměrem NPK kolem 10-10-10 nebo 10-15-15, zhruba 200-300 gramů na strom. Aplikujte na jaře a v létě můžete přihodit ještě trochu draslíku pro lepší kvalitu plodů.

Pozor na přehnojení dusíkem! Místo plodů byste měli jen bujný strom plný listí. A pozdní hnojení dusíkem? To je jako poslat stromek do zimy v letních šatech – zmrzne vám.

Kaki má rád pH půdy mezi 6,0-7,0. Když je půda moc kyselá, trocha vápna pomůže. Když zase moc zásaditá, přidejte síru nebo rašelinu.

Nezapomínejte na mulčování! Je to jako deka pro kořeny – udrží vlhkost, zabrání plevelům a ještě obohatí půdu. Sláma, štěpka nebo kompost v 5-10 centimetrové vrstvě udělá divu. Jen to nedávejte přímo ke kmeni, ať nezačne hnít.

Fajnšmekři můžou udělat půdní test a hnojit pak na míru. To už je ale vyšší dívčí. Není nad to pozorovat svůj stromek a naučit se číst jeho potřeby – někdy řekne víc než jakýkoliv test.

Řez a tvarování kaki stromů

Řez a tvarování kaki stromů je umění, které vám pomůže získat bohatou úrodu těchto lahodných plodů. Kdo by nemiloval sladkou chuť dozrálé churmy? Jenže bez správného přístupu k řezu se můžete dočkat zklamání místo radosti z úrody.

Kdy se vlastně do kaki pustit s nůžkami? Ideální čas přichází koncem zimy nebo s prvními jarními dny, než strom začne probouzet své pupeny. U nás to většinou vychází na konec března nebo začátek dubna, kdy už nás nestraší silné mrazy. A pamatujte - kaki nesnáší drastické zásahy. Je to jako s některými lidmi - potřebují jemný přístup a postupné změny, ne radikální transformaci během jediného dne.

Jaký tvar pro svůj strom vybrat? Máte v podstatě dvě možnosti: kotlovitý tvar nebo modifikovanou pyramidu. Kotlovitý se skvěle hodí do teplejších oblastí, kde slunce může krásně prozářit celou korunu. Pokud s pěstováním kaki teprve začínáte, bude pro vás jednodušší vytvořit modifikovanou pyramidu s hlavním středovým výhonem a několika patry bočních větví. Kmínek nechte vysoký asi 60-80 cm - vaše záda vám později při sklizni poděkují!

V prvních letech po zasazení jde hlavně o vytvoření pevného základu. Představte si to jako stavbu domu - potřebujete solidní konstrukci. Vyberte 3-5 silných, rovnoměrně rozložených větví jako první patro. Měly by vyrůstat z kmene pod úhlem 45-60 stupňů - příliš svislé větve by se později pod tíhou plodů mohly rozlomit. Ostatní konkurenční výhony odstraňte. Ty vybrané můžete lehce zakrátit, aby se lépe větvily.

S postupem let budujete korunu dál. Klíčové je udržet střed koruny vzdušný a prosvětlený - podobně jako dobře uspořádaný prostor ve vašem domě. Průběžně odstraňujte poškozené nebo křížící se větve. Dávejte si pozor na vlky - ty bujné svislé výhony, které vysávají energii stromu jako nezvaní hosté na večírku. Ty je potřeba nekompromisně odstranit.

Když strom začne plodit, zaměřte se na vzdušnost koruny a podporu nových plodonosných výhonů. Věděli jste, že kaki plodí hlavně na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva? Je to jako štafetový běh - každý rok předává pomyslný kolík novému běžci. Pokud korunu necháte příliš zhoustnout, plody budou menší, hůře vybarvené a můžete si domů přinést i nějakou tu houbovou chorobu jako nevítaný bonus.

V létě s řezem opatrně - omezte se jen na odstranění vlků a prosvětlení nejhustších míst. Není to doba na velké změny. Větší rány po řezu ošetřete stromovým balzámem - funguje jako náplast, která chrání před infekcí.

Co když váš strom zestárl a plodí méně? I starší kaki lze omladit, ale chce to trpělivost. Postupně zkracujte přestárlé kosterní větve nad vhodným postranním výhonem, který převezme štafetu. Je to jako předávání zkušeností mladší generaci - postupné a s respektem.

Pěstujete kaki v nádobě na terase nebo balkóně? Pak potřebuje častější a intenzivnější péči - podobně jako městský člověk chodí častěji ke kadeřníkovi než venkovský farmář. Kombinujte zimní řez s letním zaštipováním, abyste udrželi kompaktní velikost vhodnou pro přenosné pěstování.

Ochrana před mrazem a zimní péče

# Ochrana před mrazem a zimní péče

Pěstování kaki v našem podnebí není úplně hračka, ale s trochou péče to zvládnete. Zvláštní pozornost musíte věnovat zimnímu období, kdy tato subtropická rostlinka trpí nejvíc. Většina odrůd začíná mít problémy při teplotách pod -15°C, ale mladé stromky mohou pomrznout už při -10°C.

Příprava na zimu začíná vlastně už koncem léta. Tehdy je čas omezit dusíkatá hnojiva, protože nové výhonky by do zimy nestihly zesílit a mráz by je spálil jako první. Je to trochu jako s dětmi – nechcete je poslat ven v tenkém tričku, když venku mrzne, že?

Když kaki na podzim odhazuje listí, dopřejte mu dostatek vláhy. Věřte mi, vyschlý strom snáší mrazy mnohem hůř. Kolem kmene naneste pořádnou vrstvu mulče – sláma, listí nebo štěpka v 10-15 cm vysoké vrstvě udělají divy. Funguje to jako taková přírodní peřina pro kořeny.

Mladé stromky jsou jako miminka – potřebují extra ochranu. Zabalte je do prodyšných materiálů jako jsou zimní textilie nebo jutové pytle. Obal by měl začínat u země a krýt kmen i hlavní větve. Jen pozor, aby mohl dýchat! Pod neprodyšným obalem by se mohla tvořit plíseň, a to by byla škoda, nemyslíte?

V opravdu studených oblastech se vyplatí trochu víc práce. Postavte kolem stromku ochrannou konstrukci z latí nebo pletiva a vyplňte ji suchým listím či slámou. Nahoře ji přikryjte něčím, co nepropustí vodu, ale vzduch ano. Takový malý domeček pro váš kaki.

Během zimy se občas zajděte na svůj stromek podívat a zkontrolujte, jestli je ochrana v pořádku. Po velkém sněžení shoďte sníh z větví, aby se nezlomily. Sníh kolem kmene ale klidně nechte – funguje jako přírodní izolace.

Jakmile pomine nebezpečí mrazů, odstraňte postupně všechny ochranné materiály. Ideálně za podmračeného dne, aby strom nedostal šok ze slunce. Je to jako když na jaře poprvé vyjdete v tričku – taky si potřebujete zvyknout, ne?

Po zimě pečlivě prohlédněte celý strom. Zmrzlé části poznáte snadno – dřevo je uvnitř tmavé až černé a kůra často popraskaná. Takové části odstřihněte ostrými a čistými nástroji a rány ošetřete stromovým balzámem. Stejně jako u lidí – i rány stromů potřebují dezinfekci.

I když váš kaki vypadá po zimě jako věšák na kabáty, nezoufejte. Tyto stromy mají úžasnou schopnost regenerace a často znovu obrazí. S trochou trpělivosti a správné péče se vám odmění sladkými plody, na kterých si pochutnáte o příštích Vánocích. A není ten pocit, když sklidíte vlastní ovoce, které teoreticky u nás ani nemá růst, prostě k nezaplacení?

Sklizeň a správné dozrávání plodů

Sklizeň kaki – ten kouzelný podzimní moment, který rozhodne o chuti vašich plodů. Nejčastěji od října do listopadu nastává čas, kdy se kaki oděje do svého typického oranžového kabátku. Víte, kaki je tak trochu tajnůstkář – patří mezi klimakterické plody, které pokračují v dozrávání i po utržení. U nás ve střední Evropě jen zřídka dozrají přímo na stromě do stavu, kdy byste je mohli hned ochutnat.

Parametr	Informace o pěstování kaki
Latinský název	Diospyros kaki
Původ	Východní Asie (Čína, Japonsko, Korea)
Výška stromu	4-10 metrů
Nároky na půdu	Hluboká, úrodná, dobře odvodněná
Nároky na slunce	Plné slunce až lehký polostín
Mrazuvzdornost	Do -15°C (záleží na odrůdě)
Doba sklizně	Říjen až listopad
pH půdy	6,0-7,5
Zálivka	Pravidelná, zejména v období růstu a dozrávání plodů
Hnojení	Na jaře organickým hnojivem, v létě hnojivem s vyšším obsahem draslíku

Při sklizni buďte něžní jako k novorozeněti. Nikdy netrhejte plody násilím – to by byla velká chyba! Vždy sáhněte po zahradnických nůžkách. Každé poškrábání slupky je jako pozvánka pro hnilobu. Představte si to jako když sbíráte křehké vánoční ozdoby – opatrně a s citem.

Kaki má dvě tváře – trpkou a netrpkou. Ty trpké odrůdy jsou plné taninů, které vám stáhnou pusu, jako kdybyste kousli do nezralého jeřabinového plodu. Musíte je nechat pořádně dozrát, dokud nezměknou jako máslo. Chcete fígl pro rychlejší dozrání? Položte kaki vedle jablek nebo banánů – ty produkují etylen, takový přírodní urychlovač zrání.

Netrpké odrůdy jsou mnohem přívětivější – dají se jíst i když jsou pevné jako jablko. Ale upřímně? I tak chutnají nejlépe, když je necháte trochu změknout. To je teprve gurmánský zážitek!

Pro dozrávání je ideální pokojová teplota mezi 15-20 °C. Příliš velké teplo způsobí, že plody změknou, ale chuťově to nebude ono – jako když upečete dort při příliš vysoké teplotě. V chladničce vydrží pevné plody i několik týdnů, ale jakmile je vytáhnete na teplo, hlídejte je jako ostříž – přezrálé kaki se mění v kaši rychleji, než řeknete persimmon.

Znáte ten trik s alkoholem? Namočíte špičku kaki do vodky nebo slivovice, zabalíte do igelitu a za dva dny máte sladký plod bez trpkosti. Japonci zase suší kaki na slunci a vyrábějí lahůdku hoshigaki, která chutí připomíná karamelizované datle. Není to úžasné, co všechno lze s tímto ovocem dělat?

Dokonale zralé kaki poznáte podle měkké, téměř želatinové dužiny a sladké chuti, která vám připomene med s nádechem skořice. Barva by měla zářit jako podzimní slunce a tmavší skvrnky na slupce? Ty jsou v pořádku, patří k tomu.

Po sklizni nezapomeňte na své stromky – ošetřete je měďnatými přípravky proti houbovým chorobám a ukliďte všechny spadané plody. Je to jako když po návštěvě hostů uklidíte, aby byl váš domov připraven na další sezónu.

Nejčastější choroby a škůdci

Nejčastější choroby a škůdci

Pěstovat kaki u nás není vždycky procházka růžovým sadem. Tahle exotická kráska si občas projde svými trablemi, i když je celkem odolná. Zkrátka jako každá rostlina, i kaki má své nepřátele, kteří číhají na každém rohu.

Antraknóza je pěkný prevít mezi houbovými chorobami. Poznáte ji podle ošklivých tmavých skvrn na listech i plodech. Nejradši řádí za vlhka a dokáže způsobit, že listí i plody opadají dřív, než byste řekli švec. Chcete-li jí předejít, dopřejte stromu dostatek prostoru, aby kolem něj mohl proudit vzduch. A když už se choroba objeví? Sáhněte po měďnatém postřiku.

Znáte ty kruhovité skvrny s tmavým okrajem na listech? To je alternáriová skvrnitost v plné parádě. Listy pak usychají a padají, což stromu rozhodně neprospívá. Objevuje se hlavně když prší jako z konve a vzduch je nasáklý vlhkostí. Hrabání spadaného listí se může zdát jako otravná činnost, ale věřte, že v boji s touto chorobou je to účinná prevence.

Bílý moučnatý povlak? Tak to máte co do činění s padlím. Není to sice smrtelný nepřítel, ale dokáže pořádně omezit tvorbu plodů. Strom nemůže pořádně dýchat a fotosyntetizovat. Síra je v tomto případě váš nejlepší přítel, případně moderní fungicidy.

A co teprve bakteriální spála! Ta si s oblibou pochutnává na květech a mladých výhoncích, které pak černají a odumírají. Léčit ji? To je běh na dlouhou trať. Mnohem lepší je vsadit na prevenci - vybírat odolné odrůdy a hýčkat svůj strom, aby byl silný a zdravý.

Mezi škůdci vedou jednoznačně mšice. Tyhle malé potvůrky vysávají ze stromu šťávu a ještě k tomu produkují lepkavou medovici. A na té se pak uchytí černá houba, která vypadá, jako by někdo strom pocákal inkoustem. Máte na zahradě slunéčka sedmitečná? Pak máte štěstí - jsou to přirození nepřátelé mšic.

Pak jsou tu svilušky - drobní roztoči, kteří po sobě zanechávají stříbřité stopy na listech. V parném létě se množí jako o závod. Nejsou to žádní milovníci vlhka, takže občasné kropení listů může pomoci. Když je jich ale moc, nezbývá než sáhnout po akaricidech.

Narazili jste na podivné štítky na kůře vašeho kaki? To budou nejspíš štítenky nebo puklice. Přisávají se k větvím a listům a doslova z nich vysávají život. Jsou pěkně chráněné svým krunýřem, takže běžné insekticidy na ně často nestačí. Co ale funguje jsou olejové postřiky - ty je prostě udusí.

A nezapomeňme na nenechavé ptáky a hlodavce. Ti dokážou spořádat vaši úrodu dřív, než se na ni stihnete těšit. Sítě proti ptákům sice nevypadají na zahradě nejlépe, ale jsou účinné. A proti hlodavcům? Zkuste ochranné manžety kolem kmene.

Jak tomu všemu předejít? Choďte kolem svého kaki jako kolem horké kaše - hlavně na jaře a v létě. Pravidelně ho kontrolujte. Dopřejte mu dostatek vody, živin a správný řez. Silný strom odolá mnohem lépe všem útokům.

Jste příznivci ekologického pěstování? Pak vyzkoušejte přírodní preparáty. Výluhy z kopřiv, přesličky nebo česneku dokážou divy. Sice nejsou tak razantní jako chemie, ale při pravidelném používání mohou škůdce i choroby pěkně potrápit.

Množení a roubování kaki stromků

# Jak rozmnožit kaki - praktický průvodce

Víte, že nejčastějším způsobem množení kaki je roubování? Díky téhle metodě si můžete být jistí, že nový stromek zdědí všechny skvělé vlastnosti rodičovské rostliny - od chuti šťavnatých plodů až po odolnost vůči rozmarům počasí.

Jaro je pro roubování jako stvořené. Koncem března, když se příroda probouzí a míza začíná proudit, nastává ideální čas pustit se do díla. Potřebujete k tomu kvalitní podnož a roub ze zdravého, plodného stromu. Jako podnož většinou poslouží semenáčky vypěstované ze semínek. Semena kaki mají docela dobrou klíčivost, ale než je vysejete, dopřejte jim pár týdnů v chladu kolem 4-5 °C - říká se tomu stratifikace a semínka to milují.

Rouby si připravte z jednoletých výhonů, které mají pěkně vyvinuté pupeny. Nejlepší je odebrat je v zimě, někdy v lednu nebo únoru, a pak je v chladu a vlhku skladovat až do jarního roubování. U kaki se nejvíc osvědčila metoda kopulace nebo štěpování za kůru, záleží na tom, jak silnou máte podnož a roub.

Kopulace je vlastně takové puzzle - podnož i roub by měly mít podobnou tloušťku. Na obou uděláte šikmý řez dlouhý asi 3-4 cm a pak je přiložíte k sobě. Klíčové je, aby se kambium (ta živá vrstvička pod kůrou) obou částí co nejvíc dotýkalo. Pak spoj pevně ovážete páskou a zamažete voskem, aby nevysychal.

Když máte podnož výrazně silnější, sáhněte po štěpování za kůru. Podnož seříznete vodorovně, na okraji naříznete kůru a trochu ji odchlípnete. Roub upravíte dlouhým šikmým řezem z jedné strany a vsunete pod kůru podnože. I tady je zásadní kontakt kambia. Nezapomeňte spoj ovázat a zamazat voskem.

Úspěch roubování závisí na spoustě věcí - od vašich zkušeností přes kvalitu materiálu až po následnou péči. Čerstvě naroubované stromky potřebují polostín a ochranu před větrem a přímým sluncem. Není to žádná věda, ale trochu trpělivosti a péče to chce.

Můžete zkusit i řízkování, i když to není tak spolehlivé jako roubování. Pro řízkování se hodí polodřevnaté řízky odebrané v létě. Namočte je do stimulátoru zakořeňování a zasaďte do propustného substrátu. Řízky potřebují hodně vzdušné vlhkosti, takže je přikryjte fólií nebo dejte do pařeniště.

Existuje ještě hřížení - ohnutí výhonu k zemi, jeho zasypání a po zakořenění oddělení od mateřské rostliny. Je to ale zdlouhavé a pro víc rostlin dost nepraktické.

Naroubované stromky se vám odmění plody už ve třetím nebo čtvrtém roce, zatímco u semenáčů byste čekali klidně i deset let. A navíc by plody nemusely být tak dobré jako ty z původního stromu.

Kde sehnat kvalitní podnože a rouby? Zkuste specializovaná zahradnictví nebo zkušené pěstitele kaki. Ti se často rádi podělí o zkušenosti i materiál. Zájem o pěstování kaki u nás roste, takže přibývá i míst, kde můžete získat vše potřebné.

Není nad vlastnoručně vypěstované kaki, nemyslíte? Ta chuť sladkých plodů z vlastní zahrady za tu trochu práce rozhodně stojí!