Fotografování mobilem, které vypadá jako z foťáku

Fotografování mobilem se od snímků z foťáku neliší hlavně technikou, ale světlem, odstupem od motivu a tím, co je v záběru navíc. Na výletě to platí dvojnásob: krajina, rozhledna nebo zámecké nádvoří se nedají přesunout do lepšího světla, takže rozhoduje, kdy a odkud fotíte. Všechno podstatné se dá nastavit v telefonu, který už máte v kapse.

Světlo na výletě: kdy fotit a kdy jen dívat

Snímač v telefonu je mnohonásobně menší než ve fotoaparátu s výměnnými objektivy, a proto zachytí méně světla. V šeru to telefon dohání delším časem a vyšší citlivostí, což se projeví šumem a rozmazáním, i když na displeji vypadá snímek dobře.

Krajině nejvíc sluší nízké boční světlo krátce po východu a před západem slunce, kdy stíny kreslí tvar kopců a skal. V poledne je světlo tvrdé a obloha vybledlá. Za sebe bych proto hlavní vyhlídku dne plánovala na ráno nebo podvečer a poledne nechala na oběd a přesun. Zatažená obloha není prohra: hodí se na les, vodopády a portréty, protože nedělá ostré stíny.

Expozice a HDR v protisvětle

Typická výletní scéna má jasnou oblohu a tmavé popředí. Telefon ji řeší režimem HDR, tedy tak, že v rychlém sledu pořídí několik snímků s různou expozicí a složí je do jednoho, aby zůstala kresba v oblacích i ve stínech. U většiny telefonů je zapnutý automaticky. Selhává u pohybu, kde se složené snímky nepřekryjí a kolem postav vznikají duchové.

Expozici lze ovlivnit i ručně. Klepnutím na displej určíte, podle čeho telefon měří a kam ostří, a tažením prstu nahoru nebo dolů snímek zesvětlíte či ztmavíte. Delším podržením se zaostření a expozice uzamknou, což pomáhá, když chcete záběr mírně překomponovat. Doporučuji u krajiny spíš o něco ubrat, protože vypálená bílá obloha se už v úpravách zachránit nedá, kdežto stíny se zesvětlit dají.

Ohnisko: širokoúhlý objektiv není na všechno

Většina dnešních telefonů má dva až tři objektivy s pevným ohniskem: hlavní, ultraširokoúhlý označený 0,5× a někdy teleobjektiv. Všechno mezi těmito stupni je digitální přiblížení, tedy výřez, který ubírá detail.

Ultraširokoúhlý objektiv svádí k tomu, dostat do záběru celé údolí. Výsledkem ale bývá malý hřeben na obzoru a spousta prázdné trávy. Podle mě se širokoúhlý záběr vyplatí jen tehdy, když je v popředí něco zajímavého – kámen, zábradlí rozhledny, cesta, která vede oko dovnitř. Počítejte také s tím, že u okrajů natahuje tvary, takže postavy patří doprostřed.

Teleobjektiv dělá opak. Stlačuje vzdálenosti, takže vzdálený hrad nad vesnicí působí větší a bližší. Na portréty spolucestujících je lepší než hlavní objektiv, který zblízka zkresluje rysy obličeje.

Kompozice, která krajině dá hloubku

Zapněte si v nastavení fotoaparátu mřížku. Pomůže udržet rovný horizont a umístit ho do horní nebo dolní třetiny místo doprostřed. Když je zajímavá obloha, dejte jí dvě třetiny, jinak ji omezte na úzký pruh.

Krajina na fotce působí plošně, pokud v ní chybí popředí. Stačí větev, plot nebo člověk na cestě, který zároveň ukáže měřítko. Než zmáčknete spoušť, projděte očima okraje záběru: kus cizího batohu, odpadkový koš nebo půlka značky se odstraní krokem stranou snadněji než dodatečně.

Formát RAW nebo HEIF a co s tím doma

Telefony ukládají snímky nejčastěji ve formátu HEIF, který při srovnatelné kvalitě zabere méně místa než JPEG. Na běžné výletní fotky stačí. Pokud je chcete posílat na starší zařízení, dá se v nastavení přepnout na kompatibilnější JPEG.

Formát RAW, u telefonů obvykle v podobě souboru DNG, ukládá data ze snímače bez konečného zpracování. Dá víc prostoru při úpravě světel a stínů, soubory jsou ale několikanásobně větší a bez úpravy vypadají ploše. Zapínala bych ho jen na pár záběrů s velkým kontrastem, třeba na východ slunce z rozhledny, ne na celý den.

Z úprav obvykle stačí narovnat horizont, oříznout prázdné okraje a jemně doladit expozici a kontrast. Výrazné barevné filtry stárnou rychleji než neutrální podání.

Dvě vteřiny před každou fotkou

Nejčastější příčina zamlžených výletních fotek není nastavení, ale otisk prstu na čočce. Telefon se nosí v kapse a objektivy jsou přesně tam, kde ho držíte. Otřete je před focením měkkým hadříkem nebo čistým tričkem a rozdíl v kontrastu uvidíte hned, hlavně proti slunci.

Na příští cestu si vyberte jediné místo, kde chcete mít opravdu dobrý snímek, a přizpůsobte mu čas příchodu. To je rozhodnutí, které patří už do přípravy: když budete mít víkendový výlet naplánovaný za jeden večer, připište si k hlavnímu bodu i hodinu, kdy tam bývá nejlepší světlo. Tipy na místa s rozhledem najdete v článku o rozhlednách, které stojí za výstup, a pokud pojedete bez auta, z okna vagonu se dá fotit celou cestu – o tom, jak takový den poskládat, je text o výletu vlakem.

Zdroje

• ISO/IEC 23008-12 – specifikace obrazového formátu HEIF (High Efficiency Image File Format)
• Adobe – specifikace formátu Digital Negative (DNG)
• ISO 12232 – Fotografie, digitální fotoaparáty: určování expozičního indexu a citlivosti ISO
• Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze – studijní materiály k obrazové kompozici