Deskové hry pro partu, která spolu hraje poprvé

Deskové hry pro partu, která se u stolu sešla poprvé, mají splnit dvě podmínky: pravidla se dají vysvětlit za pět minut a chyba se netrestá vyřazením ze hry. Všechno ostatní je druhořadé, včetně hodnocení, které má titul mezi zkušenými hráči. Nejjistější volbou jsou týmové hry se slovy a asociacemi, hned za nimi jednoduché hry se sbíráním sad nebo pokládáním dílků.

Podle čeho poznat hru vhodnou na první setkání

První kritérium je, jak rychle hráč pochopí, co dělá. Když po dvou tazích ví, co si může vybrat a proč, zůstane u stolu. Když pokaždé čeká na radu, začne se cítit jako přítěž.

Druhé kritérium je délka. Partie do pětačtyřiceti minut se dá zopakovat, a teprve druhá hra bývá ta, při které se lidé začnou bavit. Dlouhá strategie musí vyjít napoprvé. Sám bych ji proto nechal až na dobu, kdy parta ví, že ji hraní baví.

Třetí kritérium se uvádí málokdy: odolnost vůči hluku a přerušování. Hry postavené na soustředěném počítání u hlučného stolu nefungují, kdežto hry, kde se mluví nahlas a hraje se současně, hluk naopak živí. Na krabici se dívejte ještě na jednu věc. Uvedený počet hráčů je rozmezí, ve kterém se hra dá hrát, ne počet, ve kterém je nejlepší – ten se často liší a bývá užší.

Čtyři herní žánry a co která parta ocení

Párty hry se slovy a obrázky jsou nejvstřícnější. V Krycích jménech dává kapitán svému týmu jednoslovnou nápovědu a číslo, kolik karet se k ní vztahuje; v Dixitu se k ilustrované kartě vymýšlí popis, který nemá být ani příliš doslovný, ani nesrozumitelný. Obojí se hraje bez dlouhého výkladu a nikdo nesedí stranou.

Hry se skrytými rolemi staví zábavu na debatě a podezírání. Patří sem i Bang, v němž má každý tajnou roli a podle ní své spojence. Potřebují ale větší počet lidí a ochotu mluvit, což u skupiny, která se teprve poznává, nemusí být samozřejmé.

Sbírání sad a pokládání dílků tvoří most k náročnějším hrám. V Ticket to Ride sbíráte barevné karty vagonů a vyměňujete je za tratě na mapě, v Carcassonne přikládáte dílky krajiny a obsazujete je figurkami. Tah je vždy krátký, a přesto se dá plánovat dopředu.

Kooperativní hry, kde všichni hrají proti hře samotné, se hodí tam, kde soupeření vyvolává napětí. Nikdo nevypadává a vyhrává se i prohrává společně.

Kdybych měl pro úplně novou partu vybrat jediný žánr, zvolil bych týmovou hru se slovy. Rozdělení do týmů totiž sejme z jednotlivce odpovědnost za chybu a lidé, kteří se neznají, dostanou důvod spolu mluvit.

Které mechaniky první partii kazí

Vyřazování hráčů je nejčastější potíž. Kdo vypadne v desáté minutě, nemá půl hodiny co dělat, a právě to je slabina hry Bang i dalších her, kde se hráči postupně vyřazují. Hru s vyřazováním bych na první setkání nenosil, nebo aspoň ne jako hlavní bod večera.

Druhou potíží je obchodování a přímé útoky mezi hráči. Osadníci z Katanu jsou výborná vstupní strategie, ale stojí na vyjednávání o suroviny, a to se mezi lidmi, kteří se znají jeden večer, rozbíhá pomalu. Podle mě patří spíš na druhé nebo třetí setkání, až parta ví, jak kdo hraje.

Pozor také na hry, kde špatný tah na začátku předurčí výsledek na hodinu dopředu, a na tituly s dlouhou přípravou na stole.

Jak vysvětlit pravidla, aby je všichni udrželi v hlavě

Začněte cílem, tedy tím, jak se vyhrává. Potom ukažte jeden celý tah na skutečných kartách a zbytek doplňujte během hry. Úplný výčet výjimek předem si nikdo nezapamatuje. Riziko představují hry, které dobře znáte jen vy: výklad člověka, který hru hrál dvacetkrát, bývá plný zkratek a nováčci se ztratí ve druhé minutě.

První kolo odehrajte s odkrytými kartami jako zkušební a pak začněte znovu. Pár minut navíc ušetří dlouhé dohadování a zbaví hráče obavy, že něco pokazí. Doporučuji také nenechat nováčky hrát proti sobě hned v první partii – dvojice zkušený a začátečník se rozpadnou samy, jakmile si ten druhý začne věřit.

Jak hry poskládat do celého programu včetně pořadí a přestávek, popisuji v návodu na herní večer s přáteli. Partě, které jde víc o vědomosti než o tahy na desce, může lépe sednout kvízová noc v hospodě. A ještě před prvním setkáním si vybranou hru zahrajte sami na dvě ruce: za čtvrt hodiny zjistíte, kde se ve výkladu zadrhnete.

Zdroje

• Czech Games Edition, pravidla hry Krycí jména
• Libellud, pravidla hry Dixit
• Days of Wonder, pravidla hry Ticket to Ride
• Hans im Glück Verlag, pravidla hry Carcassonne
• Spiel des Jahres e. V., přehled oceněných her a kritéria hodnocení poroty