Přírodní koupání v Česku, kde nenarazíte na davy

Přírodní koupání bez davů najdete v Česku tam, kam se od auta musí kus dojít, a v hodinách, kdy většina lidí ještě snídá nebo už večeří. Na výběr jsou čtyři typy vody – zatopené lomy, pískovny, rybníky a přehrady – a každý z nich se chová jinak, co se týče průhlednosti, teploty, břehů i počtu lidí.

Čtyři typy vody a čím se liší

Zatopené lomy mívají nejprůzračnější vodu, strmé kamenné břehy a málo míst, kde se dá pohodlně vejít. Známé jsou žulové lomy na Jesenicku kolem Žulové a Černé Vody nebo lomy u Lipnice nad Sázavou. Lom bývá soukromý pozemek nebo bývalý dobývací prostor, takže je potřeba předem zjistit, jestli v něm vlastník koupání vůbec povoluje.

Pískovny a štěrkovny mají naopak pozvolný vstup, písčité dno a obvykle i louku na ležení. Patří k nim jezero Lhota u Staré Boleslavi, pískovny u Veselí nad Lužnicí nebo Hlučínské jezero. Podobný charakter mají rekultivační jezera po těžbě uhlí, jako je Milada u Ústí nad Labem nebo Medard u Sokolova, kde je břehů tolik, že se lidé rozptýlí.

Rybníky jsou nejteplejší a nejmělčí, dno bývá bahnité a voda v horkém létě nejrychleji ztrácí průhlednost. Máchovo jezero, které je ve skutečnosti rybník, zná každý; klidnější bývá Staňkovský rybník nebo Hejtman na Třeboňsku a Velké Dářko na Žďársku.

Přehrady jako Lipno, Orlík, Slapy, Seč nebo Vranov nabízejí nejvíc zázemí a nejdelší břehy. Hlavní pláže se o prázdninách zaplní, ovšem zátoky dostupné jen pěšky zůstávají poloprázdné. Kdybych měla vybírat první místo pro někoho, kdo hledá hlavně klid, doporučila bych pískovnu nebo vzdálenější zátoku přehrady – vstup do vody je pohodlný a místa na břehu dost.

Kde se o kvalitě vody dozvíte

Kvalitu vody na vybraných přírodních koupalištích a koupacích oblastech sleduje během sezóny hygienická služba a aktuální stav zveřejňují krajské hygienické stanice na svých stránkách. Místa, která v jejich seznamu nejsou, nikdo pravidelně neměří. Podle mě je proto rozumné začít výběr právě u tohoto seznamu a teprve v něm hledat lokality stranou hlavních pláží.

Jak najít břeh bez lidí

Nejspolehlivějším filtrem je vzdálenost od parkoviště. Voda, ke které se jde dvacet minut pěšky nebo se k ní dojede jen na kole, bývá poloprázdná i o horkém víkendu. V mapě hledejte břehy bez příjezdové silnice a s pěšinou nebo značenou cestou.

Druhým filtrem je čas. Brzké dopoledne a podvečer mají zlomek odpolední návštěvnosti a voda je v podvečer po celém dni na slunci nejteplejší. Za sebe bych volila příchod kolem páté odpoledne, kdy rodiny s dětmi balí a světlo nad hladinou je nejhezčí.

Třetím filtrem je kalendář. Červen a první týdny září bývají u vody klidné, i když je chladnější, a ve všední den platí totéž uprostřed prázdnin. Jak s klidnými termíny počítat u dalších cílů, popisuje článek o výletech po Česku mimo sezónu.

Co přibalit k vodě bez zázemí

U lomu nebo lesního rybníka nebývá stánek, sprcha ani převlékárna. Do batohu proto patří ručník, dostatek vody a jídla, něco na sezení a boty do vody, protože dno je kamenité nebo bahnité podle typu místa. Stín na břehu není samozřejmý; lehká plachta nebo velký šátek ho nahradí.

Hodí se také suché oblečení navíc a pytel na mokré věci. K vodě, kam se jde pěšky, se vyplatí balit do jednoho batohu na osobu, aby cesta nebyla stěhováním.

Pravidla místa a ohled na ostatní

Na každé vodní ploše platí pravidla vlastníka a obce. Bývají vyvěšená u příjezdu a týkají se vjezdu aut, stanování, rozdělávání ohně, psů i toho, kde se koupat smí a kde ne. V chráněných územích mohou být přísnější a určuje je správa daného území.

Koše u přírodní vody většinou nejsou a odpadky je potřeba odnést. Sama bych si pytel na ně přibalila rovnou k ručníku, protože prázdný břeh zůstane příjemný jen do té doby, dokud po sobě návštěvníci nic nenechávají. Totéž platí pro hlasitou hudbu a pro parkování na loukách a lesních cestách.

Koupání se dobře pojí s dalším cílem. Dopoledne se dá vystoupat na vyhlídku a odpoledne sejít k vodě – tipy na první část dne nabízí článek o rozhlednách s výhledem. Kdo chce kolem vody postavit celé dva dny, najde postup v textu o tom, jak si naplánovat víkendový výlet za jediný večer.

Než vyrazíte, udělejte tři kroky: najděte v mapě vodu s pěším přístupem, podívejte se na stránky krajské hygienické stanice a zjistěte na webu obce, co je na místě dovoleno. Zabere to čtvrt hodiny a rozhodne o tom, jak celé odpoledne dopadne.

Zdroje

• Krajské hygienické stanice, sezónní přehledy sledovaných koupacích vod
• Státní zdravotní ústav, informace o sledování koupacích vod v České republice
• CzechTourism, informace o turistických regionech a vodních plochách
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, návštěvní pravidla chráněných území