Cyklovýlet podél řeky, který zvládne i nesportovec

Trasa podél řeky má vlastnost, která z ní dělá nejvlídnější start pro nesportovce: drží se dna údolí, takže na ní je minimum stoupání. Třicet až čtyřicet kilometrů po rovině ujede i člověk, který na kole neseděl od loňska, pokud si den rozdělí pauzami. Pro první cyklovýlet proto doporučuji úsek mezi dvěma nádražími, jízdu jedním směrem a návrat vlakem.

Proč se podél vody jede snáz než jinde

Řeka klesá jen o metry na desítky kilometrů a stezka vedená po jejím břehu tento sklon kopíruje. Velká část tras využívá staré obslužné cesty u vody nebo koruny hrází, které bývají zpevněné a vedou mimo silnice. Orientace je jednoduchá, protože směr určuje voda a stačí sledovat žluté cyklistické směrovky s číslem trasy.

Platí to ovšem jen tam, kde je údolí široké. Kde se řeka zařezává do kaňonu, stezka břeh opouští a šplhá do svahu. Před výběrem úseku se proto vyplatí otevřít mapu s výškovým profilem a podívat se, zda trasa zůstává u vody po celé délce.

Které české řeky nabízejí rovinaté úseky

Nejznámější je Labská stezka, v Česku značená jako cyklotrasa číslo 2. V Polabí mezi Kolínem, Nymburkem a Mělníkem vede otevřenou rovinou, dál na sever pak hlubokým údolím přes Ústí nad Labem a Děčín ke státní hranici. Na Slovácku je oblíbená stezka podél Baťova kanálu, která využívá někdejší cestu, po níž se vlekly nákladní čluny, a je tudíž téměř dokonale rovná. Povodím Moravy prochází také dálková Moravská stezka.

U Vltavy bych byl zdrženlivější. Na řadě míst je její údolí úzké a značená trasa se od řeky vzdaluje do kopců, takže pro úplného začátečníka se hodí jen vybrané úseky. Za sebe bych pro první jízdu volil Polabí nebo Baťův kanál, protože tam profil nepřekvapí a železnice vede nedaleko.

Kolik kilometrů naplánovat a jak počítat čas

Rekreační jezdec se po rovině pohybuje zhruba rychlostí patnáct kilometrů za hodinu. Čtyřicet kilometrů tak znamená necelé tři hodiny v sedle, s přestávkami na jídlo a rozhlížení spíš pět hodin celkem. S dětmi nebo s někým, kdo jede opravdu poprvé, je rozumné vzdálenost zkrátit na polovinu.

Nejčastější chybou je vyrazit po proudu, otočit se v nejvzdálenějším bodě a teprve tam zjistit, že zpátky fouká do obličeje. V otevřeném údolí vane vítr často po celé délce a proti němu se jede hůř než do mírného kopce. Podle mě je proto jednosměrná trasa lepší plán než okruh: směr si zvolíte podle předpovědi tak, abyste měli vítr v zádech, a domů vás odveze vlak.

Návrat vlakem a co si o něm zjistit předem

Podél velkých řek vede obvykle i železniční trať, protože stavitelé drah hledali stejně mírný sklon jako dnešní cyklisté. V jízdním řádu poznáte spoj, který kola bere, podle symbolu jízdního kola u čísla vlaku. Počet míst je omezený a u některých dálkových spojů se místo pro kolo rezervuje předem, proto se vyplatí mít vyhlédnuté dva spoje po sobě.

Nástup s kolem jde snáz na výchozí stanici osobního vlaku než na zastávce uprostřed trati v neděli odpoledne. Cíl bych tedy plánoval do většího města, kde vlaky začínají nebo kde jich staví víc.

Příprava kola a obsah brašny

Na zpevněnou stezku stačí jakékoli funkční kolo. Trekové nebo gravelové se bude cítit nejlépe, horské pojede o něco pomaleji a silniční bude nesvé na štěrkových úsecích; podrobné srovnání je v článku o tom, jak vybrat kolo do města nebo do terénu. Před výjezdem dohustěte pláště na tlak uvedený na jejich boku. Podhuštěná kola jsou nejběžnější důvod, proč se jede těžce a člověk to přičítá kondici.

Druhou věcí je sedlo. Bývá nastavené příliš nízko, což je příjemné při rozjezdu, ale nohy pak pracují v krátkém rozsahu a unaví se dřív. Postup, jak výšku určit, popisuje text o nastavení posedu podle postavy. Promazaný řetěz a funkční řazení jsou samozřejmost a kontrolu brzd je nejlepší svěřit servisu při jarní prohlídce.

Do brašny patří voda, svačina, tenká bunda proti větru, náhradní duše, montážní páky a pumpička. Defekt je jediná porucha, která se na stezce stává běžně. Sám bych přibalil ještě cyklistické rukavice a polstrované kalhoty, protože po čtyřiceti kilometrech jsou znát víc než jakýkoli jiný doplněk.

První krok ještě dnes večer

Otevřete mapu s vrstvou cyklotras, najděte řeku nejblíž domovu a na ní dvě nádraží vzdálená třicet kilometrů. Ověřte výškový profil, vyhledejte dva odpolední spoje zpět a v polovině trasy si vyberte obec s občerstvením na oběd. Raději kratší úsek, než si troufáte – delší si přidáte příště. A kdyby vás víc než sedlo lákala chůze, podobně nenáročně se dá naplánovat i jednodenní túra.

Zdroje

• Labská stezka – popis trasy a etap, Nadace Partnerství
• Značení cyklotras v České republice, Klub českých turistů
• Přeprava jízdních kol ve vlacích, České dráhy
• Baťův kanál – informace o vodní cestě a cyklostezce, Baťův kanál, o.p.s.
• Předpověď počasí a větru, Český hydrometeorologický ústav