Hra na kytaru v dospělosti a první tři měsíce

Hra na kytaru se dá v dospělosti rozjet za tři měsíce natolik, že doprovodíte několik písní – pokud cvičíte krátce a skoro denně a pokud máte nástroj, který jde zmáčknout. Dospělý začátečník má oproti dítěti výhodu, že rozumí tomu, co dělá, a umí si cvičení naplánovat. Nevýhodou je netrpělivost: první týdny zní kytara špatně, ať jste o hudbě přečetli cokoli.

Klasická, nebo akustická: nylon proti kovu

Na první pohled podobné nástroje se liší konstrukcí i tím, jak se na ně hraje. Klasická kytara, lidově španělka, má nylonové struny, široký plochý hmatník a krk se u ní napojuje na tělo u dvanáctého pražce. Akustická neboli westernová kytara má struny kovové, krk užší a vyztužený ocelovou tyčí, větší tělo a hlasitější, ostřejší zvuk.

Začala bych na klasické kytaře, pokud nemáte jasno, že chcete hrát hlavně trsátkem k táboráku. Nylon se mačká lehce a široký hmatník odpouští nepřesně položený prst, který by na užším krku tlumil sousední strunu. Přechod na kovové struny je později otázkou pár týdnů.

Jedno pravidlo platí bez výjimky: na klasickou kytaru se kovové struny nedávají. Její krk a kobylka nejsou na takový tah stavěné a nástroj se může zkroutit nebo prasknout.

Výška strun rozhoduje o tom, jestli vydržíte

Nejdůležitější vlastnost začátečnické kytary není dřevo ani značka, ale dohmat, tedy mezera mezi strunou a pražcem. Měří se nad dvanáctým pražcem u nejsilnější struny. U akustické kytary se za pohodlné považují zhruba dva až dva a půl milimetru, u klasické kolem tří až čtyř, protože nylonová struna kmitá víc do šířky.

Když je mezera výrazně větší, musíte strunu tlačit dolů velkou silou, tón přitom utíká nahoru a akord neladí. Považuji seřízení dohmatu u kytaráře za nejlépe využitou první službu, a to i u levného nástroje. Kytaru z druhé ruky bych bez prohlídky někým, kdo hraje, nebrala; stačí, aby se podíval, jestli je krk rovný a pražce neobroušené.

Ladění E A D G H E a k čemu je ladička

Standardní ladění jde od nejsilnější struny k nejtenčí: E, A, D, G, H, E. V českém a německém názvosloví se používá H, v anglických materiálech uvidíte B – jde o tentýž tón. Struny se číslují opačně, šestá je hluboké E, první vysoké.

Nové struny, hlavně nylonové, se několik dní vytahují a kytara se rozlaďuje i během půlhodiny. Klipová ladička na hlavu nástroje nebo aplikace v telefonu proto patří k výbavě od prvního dne. Laďte před každým cvičením. Na rozladěné kytaře zní falešně i správně zmáčknutý akord a ucho si navíc zvyká na špatné intervaly.

První akordy a pořadí, v jakém je brát

Začíná se otevřenými akordy, ve kterých část strun zní bez zmáčknutí. Nejsnazší dvojice je E moll a A moll: stačí dva a tři prsty a tvar ruky se mezi nimi skoro nemění. Potom přijdou C, G a D dur, později A a E dur. S touhle sedmičkou zahrajete velkou část běžného písničkového repertoáru.

Akord F dur s malým barré, kde ukazovák tiskne dvě struny naráz, bych odložila až na třetí měsíc. Je to první místo, kde se většina samouků zasekne, a písní bez něj je dost.

Prst pokládejte těsně za pražec, ne doprostřed políčka, a kolmo shora, aby se bříško nedotýkalo vedlejší struny. Každý akord si pak zkontrolujte strunu po struně. Přehmaty cvičte samostatně s metronomem na pomalém tempu, třeba šedesát úderů za minutu, čtyři doby na akord. Rychlost se dostaví, přesnost bez pomalého cvičení ne.

Pravá ruka je podle mě důležitější než levá. Jednoduchý rytmus dolů–dolů–nahoru–nahoru–dolů v rovném tempu zní jako hudba, kdežto složitý rozklad s kolísavým tempem nikoli.

Co čekat v prvním, druhém a třetím měsíci

První měsíc patří ladění, držení nástroje a třem akordům. Konečky prstů levé ruky si na tlak strun teprve zvykají, takže deset až patnáct minut dvakrát denně je víc než hodina vcelku. Ve druhém měsíci přibývají další akordy a plynulé přehmaty v rytmu. Ve třetím už jde hrát celé písně od začátku do konce bez zastavení, což je jiná dovednost než umět jednotlivé akordy.

Pár lekcí s učitelem hned na začátku srovná posed, polohu zápěstí a palce za krkem. Proč je pevný termín užitečný i jinak, vysvětluji v článku o tom, jak si tvořivý koníček udržet po prvním měsíci. Kdo potřebuje vedle kytary tichou činnost na pozdní hodiny, může zkusit kreslení od úplných základů, a pokud hledáte, jak cvičení zasadit do týdne, hodí se rozvrh popsaný u volného večera doma.

Ještě dnes kytaru nalaďte, postavte ji na stojan tam, kde kolem ní chodíte, a zahrajte čtyřikrát za sebou E moll a A moll. Tím začíná první týden.

Zdroje

• Yamaha Corporation, průvodce stavbou a typy akustických a klasických kytar
• D'Addario, tabulky tahu strun pro klasické a akustické kytary
• ISO 16:1975, Akustika – Normalizovaný ladicí kmitočet
• Národní pedagogický institut ČR, Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání, studijní zaměření Hra na kytaru