Plavání jako pravidelný zvyk, ne jen letní záležitost

Plavání se stane celoročním zvykem ve chvíli, kdy znáte rozvrh svého bazénu, víte, jak se chovat v dráze, a máte brýle, které netečou. Na počasí nezáleží, krytý bazén funguje v lednu stejně jako v červenci. Většinu lidí neodradí voda, ale přeplněná dráha a nejistota, kam se zařadit. Obojí se dá vyřešit pár informacemi předem.

Bazén 25 a 50 metrů a jak číst jeho rozvrh

Kryté bazény v Česku mají nejčastěji délku 25 metrů, ve větších městech najdete i padesátimetrové. V krátkém bazénu znamená kilometr čtyřicet délek, v dlouhém dvacet. Rozdíl je znát hlavně na obrátkách: v pětadvacítce se odrážíte od stěny dvakrát častěji, takže stejná vzdálenost uběhne o něco rychleji. V padesátce zase plavete delší souvislé úseky a dráhy bývají prostornější. Některé padesátimetrové bazény se navíc na část dne přepažují napříč, a plave se pak na šířku.

Rozvrh drah visí na webu i u pokladny a ukazuje, kolik drah je v danou hodinu pro veřejnost. Zbytek mívají školy, kurzy a oddíly. Nejvolněji bývá brzy ráno, kolem oběda a v poslední hodině před zavírací dobou, nejplněji mezi pátou a sedmou večer. Doporučil bych vybrat si jeden čas se třemi a více veřejnými drahami a ten držet, protože ve stejnou hodinu potkáváte podobné lidi a rychle zjistíte, kam patříte.

Etiketa plaveckých drah: kruh, předbíhání a zastávky

Ve sdílené dráze se plave v kruhu. Držíte se pravé strany, na konci se otočíte a vracíte se zase po pravé straně, takže se s protijedoucími míjíte u lajny. Funguje to stejně jako provoz na silnici a díky tomu se do jedné dráhy vejde několik lidí bez kolizí.

Dráhy bývají označené cedulkou podle rychlosti: pomalá, střední, rychlá. Vybírejte podle skutečného tempa, ne podle ambicí. Když vás lidé opakovaně dohánějí, přesuňte se o dráhu vedle. Když doháníte vy, předbíhá se středem dráhy a jen tehdy, je-li protisměr volný. Ohleduplnější je počkat na stěnu, kde vás pomalejší plavec pustí před sebe.

Odpočívá se v rohu dráhy, nikdy uprostřed stěny, protože střed potřebují ostatní na obrátku. Před odrazem se podívejte, jestli se někdo neblíží, a nechte mu pár vteřin náskok. Vedle sebe se ve veřejné dráze neplave a prsařský široký záběr nohou je dobré v úzké dráze zkrátit. Před vstupem do vody se všude sprchuje, někde je povinná i plavecká čepice.

Plavecké brýle a další drobnosti do tašky

Brýle rozhodují o tom, jestli budete mít hlavu ve vodě, a tím o celé technice. Při zkoušení je přitiskněte k očím bez pásku: pokud chvíli drží samy podtlakem, tvar očnic sedí. Liší se šířkou nosního můstku, který bývá u lepších modelů výměnný nebo nastavitelný. Do haly se hodí čirá nebo lehce tónovaná skla, zrcadlová jsou určená na venkovní bazény. Vnitřní vrstvu proti mlžení nevytírejte prsty, setřela by se. Brýle stačí opláchnout čistou vodou a nechat uschnout.

Dál potřebujete plavky, které drží tvar i při odrazu, ručník, pantofle a drobné nebo čip na skříňku. Sám bych přidal láhev s vodou na kraj bazénu a silikonovou čepici, i když ji provozovatel nevyžaduje: dlouhé vlasy pod ní nepřekážejí při nádechu a pásek brýlí na ní lépe drží.

Čtyři plavecké styly a čím začít u techniky

Plavou se čtyři způsoby: kraul, znak, prsa a motýlek. Většina rekreačních plavců zná prsa s hlavou nad hladinou. Tělo je při nich šikmo, nohy klesají a každý záběr tlačí proti vodě velkou plochu. První změnou proto bývá výdech do vody: při záběru rukama se nadechnete, při splývání obličej ponoříte a vydechnete. Poloha těla se srovná a záběr vás donese dál.

Kraul je nejrychlejší a v dráhách nejběžnější. Paže se střídají, nohy kopou od kyčlí a nádech se bere stranou při rotaci trupu, ne zvednutím hlavy. Začátečníkům dělá potíže právě rytmus dýchání, a proto se vyplatí trénovat ho odděleně s deskou v rukou. Znak má stejný princip střídavých paží, jen naznak, takže se dýchá volně. V dráze u něj hlídejte směr podle stropu a praporků nad vodou, které upozorňují na blížící se stěnu. Motýlek je technicky nejnáročnější a ve veřejných hodinách ho uvidíte zřídka.

Podle mě má smysl zaplatit si pár lekcí s trenérem hned na začátku. Chybu v poloze těla nebo v dýchání sami neuvidíte a stovky délek ji jen upevní. Kurzy pro dospělé pořádají plavecké školy i oddíly a obvykle běží ve vyhrazené dráze.

Jak poskládat hodinu ve vodě

Hodina rozdělená na úseky ubíhá rychleji než nekonečné počítání délek. Osvědčená kostra má tři části: několik volných délek na rozplavání, hlavní blok složený z kratších úseků s přestávkou u stěny a klidné vyplavání. Úseky po padesáti nebo stech metrech se dobře počítají a přestávky dávají prostor pustit rychlejší plavce. Začal bych u počtu délek, který zvládnete s rezervou, a přidával po dvou až čtyřech, teprve když technika vydrží až do konce.

Plavání se dobře doplňuje s pohybem na suchu. Raketové sporty mají stejně pevný halový termín, jak ukazuje porovnání squashe a badmintonu, a kdo raději zůstává venku, najde podobně rozvržený postup v textu o běhu pro začátečníky. Jak si z více aktivit poskládat týden, řeší přehled o tom, jak vybrat sport ve volném čase. Než půjdete poprvé, otevřete si rozvrh drah nejbližšího bazénu, najděte hodinu s nejvíc veřejnými drahami a zapište si ji na dva týdny dopředu.

Zdroje

• World Aquatics – Competition Regulations (pravidla plaveckých způsobů) a Facilities Rules (rozměry bazénů)
• Český svaz plaveckých sportů – Pravidla plavání
• Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu – studijní materiály k didaktice a technice plaveckých způsobů
• Asociace bazénů a saun České republiky – informace o provozu veřejných bazénů