Podniky se zahrádkou, kde se dá sedět i večer

Podniky se zahrádkou se nevybírají podle fotek, ale podle tří věcí: kam je venkovní část otočená vůči slunci, jak je chráněná před chladem a větrem a kolik hluku k ní doléhá z ulice. Pro večerní sezení je nejlepší západní nebo jihozápadní strana se zastřešením a topidly, ideálně ve dvoře mimo provoz.

Orientace ke slunci podle denní doby

Světová strana určuje, kdy je na zahrádce příjemně. Východní posezení má slunce ráno a dopoledne, takže se hodí na snídani a kolem jedné už leží ve stínu budovy. Jižní strana je v červenci a srpnu mezi polednem a čtvrtou bez zastínění těžko snesitelná a dlažba pod nohama sálá ještě hodinu po západu. Západní zahrádka naopak ožívá až odpoledne a drží světlo nejdéle.

Za sebe bych na večer vybírala právě západní nebo jihozápadní stranu, protože v květnu a v září tam slunce svítí o dvě až tři hodiny déle než na východě a zdi do setmění vracejí nastřádané teplo. V parném létě to platí obráceně – tehdy je příjemnější severní strana nebo dvůr se vzrostlými stromy.

Orientaci zjistíte za půl minuty v mapové aplikaci. Přepněte na letecký snímek a podívejte se, kterým směrem je zahrádka otevřená a co ji stíní. Vysoký dům naproti dokáže západní posezení zastínit už v pět.

Zastínění, zastřešení a vytápění

Slunečník chrání před sluncem, ne před deštěm ani větrem, a při silnějších poryvech ho obsluha musí zavřít. Spolehlivější je výsuvná markýza nebo pergola s lamelami, pod kterou se dá sedět i při přeháňce. Ptejte se proto, jestli je zahrádka krytá – jedno slovo v popisu podniku rozhodne o tom, zda vás první kapky pošlou dovnitř.

Na jaře a na podzim rozhoduje vytápění. Plynové zářiče ve tvaru hřibu hřejí dobře v okruhu asi dvou metrů, ale teplo z nich stoupá vzhůru a ve větru se ztrácí. Elektrické infrazářiče zavěšené pod markýzou ohřívají přímo lidi a předměty, ne vzduch, takže fungují i při průvanu. Podle mě je nejlepší kombinace infrazářiče, pevné boční zástěny a deky na každé židli, protože večerní chlad jde hlavně od nohou a od zad, kam teplo shora nedosáhne.

Poznat se to dá i bez dotazu. Zahrádka, která má topidla jen u dvou stolů, je na chladný večer použitelná právě u těch dvou stolů. Chcete-li jeden z nich, řekněte si o něj předem.

Hluk z ulice a kde je nejklidněji

Chodníková zahrádka u hlavní třídy vypadá na snímku stejně jako posezení ve vnitrobloku, ale rozhovor u ní zní jinak. Nejvíc ruší tramvaje, autobusy rozjíždějící se ze zastávky a křižovatky se semafory, kde auta brzdí a znovu zrychlují. Už jedna řada domů mezi stolem a ulicí hluk znatelně ztlumí.

Nejklidnější bývají dvory, vnitrobloky a střešní terasy. Jejich nevýhodou je menší kapacita a přístup po schodech, což komplikuje cestu s kočárkem nebo lidem, kteří hůř chodí. Dívala bych se také na povrch a nábytek: stoly na dlažebních kostkách se kývají a lehké skládací židle jsou pohodlné sotva půl hodiny, zatímco sedačky s opěradlem a polštářem vydrží celý večer.

Roli hraje i rozestup. Kde jsou stoly natěsnané na půl metru, slyšíte sousedy lépe než vlastní společnost.

Večerní provoz a rezervace venkovních míst

Venkovní část často končí dřív než vnitřní, protože obce kvůli nočnímu klidu omezují provoz zahrádek obvykle od desáté hodiny večer. Zeptejte se proto předem, do kdy se venku obsluhuje a jestli se po zavření zahrádky dá přesunout dovnitř. Stejně užitečné je vědět, do kolika vaří kuchyně – venku si lidé objednávají jídlo později a snadno poslední objednávku zmeškají.

Stoly venku se rezervují hůř než uvnitř. Mnoho restaurací je nedrží vůbec a obsazuje je podle příchodu, jiné přijmou rezervaci s tím, že při dešti vás usadí v sále. Za hezkého počasí se venkovní místa zaplní jako první, často už kolem šesté. Sama bych proto vždy chtěla potvrzené místo uvnitř a o stůl venku požádala až na místě; podrobnosti o tom, jak a kdy volat, najdete v článku o rezervaci stolu.

Dopoledne je situace jednodušší. Východní zahrádky jsou po ránu slunné a poloprázdné, takže se výborně hodí na pozdní snídani – co se při ní podává, popisuje text o víkendovém brunchi.

Čtyři otázky, které položte před cestou

Než vyrazíte, zavolejte nebo napište a zeptejte se, na kterou stranu je zahrádka otočená, zda je krytá a vytápěná, do kolika hodin se venku obsluhuje a jestli lze venkovní stůl zamluvit. Odpovědi zaberou minutu a ušetří vám večer strávený v bundě u studeného stolu. Kvalitu kuchyně a obsluhy pak posoudíte podle stejných znaků jako kdekoli jinde, které shrnuje článek o tom, jak poznat dobrou restauraci.

Zdroje

• Český hydrometeorologický ústav – předpovědi počasí a klimatické údaje
• Asociace hotelů a restaurací České republiky – informace o provozu restauračních předzahrádek
• ČSN EN 581 – Venkovní nábytek: sedací nábytek a stoly pro kempink, domácí a veřejné použití
• Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy – Manuál tvorby veřejných prostranství